Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Povodí Labe, státní podnik a Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., v dohodě s ostatními státními podniky Povodí, a státním podnikem Lesy ČR, připravili na dny 30. listopadu a 1. prosince 2010 již tradičně v Hradci Králové odbornou konferenci s mezinárodní účastí „Vodní toky 2010“.
Na konferenci se přihlásilo téměř 400 účastníků z řad správců povodí, správců vodních toků, projektových a inženýrských firem, dodavatelů a výrobců a též zástupců samospráv a státní správy, včetně zástupců Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.
Stejně jako v loňském roce se konference konala v hotelu Černigov, jehož příjemné prostředí splnilo i tentokrát očekávání organizátorů i účastníků konference.
Již tradičními hlavními partnery letošní konference byly významné stavební firmy působící ve vodním hospodářství – Metrostav CZ a.s., SMP CZ a.s. a VCES a.s., které se prezentovaly v průběhu konference samostatným vystoupením.
Odborné zaměření konference bylo orientováno do dvou hlavních okruhů:
V čestném předsednictvu konference přivítal zástupce organizátorů Ing. Jiří Valdhans, Ing. Jana Tippnera, náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje, Ing. Aleše Kendíka, náměstka ministra zemědělství, Prof. Ing. Vojtěcha Brožu, DrSc. předsedu České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti, Ing. Tomáše Vaňka – generálního ředitele Povodí Labe, státní podnik a dále zástupce hlavních partnerů konference Ing. Karla Vojáčka z Metrostavu CZ a.s. a Ing. Jana Freudla z SMP CZ a.s.
V úvodním bloku konferenci slavnostně zahájili zdravicí náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Ing. Jan Tippner a náměstek ministra zemědělství Ing. Aleš Kendík.
Odborné přednášky zahájil svým vystoupením RNDr. Pavel Punčochář, CSc., vrchní ředitel sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství, který seznámil účastníky konference s aktuálními informacemi z rezortu, které se týkaly připravované novelizace prováděcích předpisů k zákonu o vodách a transformace správy drobných vodních toků. Uvedl, že v návaznosti na novelu vodního zákona, která vstoupila v účinnost 1. srpna 2010, bude nutno upravit nebo nově zpracovat 19 prováděcích předpisů, z nichž 10 se bude týkat vodních toků a vodních děl. Dosud byla vydána vyhláška o TBD, 5 vyhlášek je zpracováno a projednává se v mezirezortním řízení. Dále informoval o programu „Prevence před povodněmi II“ a uvedl následující stav čerpání:
| Celkové finanční zdroje cca |
11 mld. Kč |
| Alokováno (vázané prostředky) |
7,280 mld. Kč |
| - Z toho čerpáno |
3,653 mld. Kč |
| K alokaci | 3,720 mld. Kč |
Dosud bylo přijato a strategickým expertem posouzeno 125 projektů „navrhovatelů“, z nichž 85 je již projednáno mezirezortní pracovní skupinou MZe.
Závěrem informoval o přípravě Koncepce vodohospodářské politiky na období 2011 – 2015, která je připravována k předložení vládě v 1. čtvrtletí 2011.
Na přednášku RNDr. Punčocháře navázalo vystoupení Mgr. Petra Birklena, ředitele odboru péče o krajinu Ministerstva životního prostředí. Informoval, že ve schválených plánech oblastí povodí je obsaženo 141 revitalizačních opatření o celkových nákladech cca 2,3 mld. Kč. Od roku 2009 byl zřízen „revitalizační balíček“, v rámci kterého byly alokovány 2 mld. Kč v oblasti podpory 6.4 operačního programu Životní prostředí. Dosud je vyčerpáno jen 189 mil Kč na základě 11 žádostí podniků Povodí a ZVHS. V té souvislosti kladl otázky k diskuzi, a to zda je reálné počítat s výrazným nárůstem počtu žádostí v následujících výzvách, jaké jsou hlavní problémy přípravy projektů a jak se bude obhajovat financování revitalizačních opatření po roce 2013.
Další skupina přednášek byl orientován na zkušenosti správců vodních toků z průběhu letních povodní roku 2010.
Postupně vystoupili Ing. Ivančo ze Slovenského vodohospodářského podniku, Ing. Biksadský z Povodí Odry, Ing. Cidlinský z Povodí Ohře a Ing. Svatoš z Povodí Labe. Informovali o povodňové situaci ve své územní působnosti a seznámili konferenci s vývojem meteorologické a hydrologické situace a dále manipulacemi ke zvládání povodně na vodních dílech. Závěrem, na základě vyhodnocení povodňové situace, shrnuli zkušenosti ze zvládání povodně pro svá dílčí povodí.
Druhý blok přednášek zahájilo vystoupení Ing. Balouna z Povodí Vltavy k rekonstrukci Novořecké hráze a rozdělovacího objektu Novořeckých splavů, jako součásti protipovodňových opatření na Lužnici. Cílem projektu bylo zajistit bezpečnost Novořecké hráze a následně i rybníka Rožmberk, jako jediného vodního díla na Lužnici s významným retenčním účinkem. Rozdělovací objekt Novořeckých splavů prošel první zatěžkávací zkouškou při povodni v srpnu 2010, kdy při všech zcela vztyčených klapkách byl převáděn do Staré řeky průtok pouze 30 m3/s a zbylý odkláněn Novou řekou do Nežárky. Veškeré manipulace na vodním díle probíhaly bez komplikací.
Příspěvek Prof. Ing. Říhy z Ústavu vodních staveb VUT v Brně se zabýval vlivem předpokládaných klimatických změn na extrémní povodňové průtoky, které jsou podkladem pro návrh parametrů vodních děl a posouzení jejich bezpečnosti. Soustředil se na hodnocení nejistot provázejících hodnocení bezpečnosti vzdouvacích objektů při povodních a diskutoval, jak se s vybranými nejistotami při návrhu a posuzování bezpečnosti těchto vodních děl vypořádat.
Další dvě přednášky se týkaly některých úprav, které přinesla na úseku správy vodních toků novela vodního zákona.
Ing. Krátký z Povodí Vltavy vystoupil s přednáškou o právech a povinnostech správců vodních toků k přirozeným korytům vodních toků. Nejprve vysvětlil základní nové instituty vztahující se k této problematice, tak jak jsou upraveny novelizovaným vodním zákonem, a to přirozené koryto vodního toku, vodní díla upravující vodní tok, vodohospodářské úpravy a dále zemní práce a změny terénu, jimiž se nepodstatně mění přirozené koryto vodního toku. Povinnosti správců vodních toků v místech s přirozenými koryty vodních toků jsou nyní minimalizovány s cílem ponechat tato přirozená koryta zcela přirozenému vývoji působení tekoucí povrchové vody a dalších přírodních faktorů.
Ing. Balvín z VÚV TGM, v.v.i. informoval o přístupu ke stanovení minimálních zůstatkových průtoků po novele vodního zákona. Stanovení minimálních zůstatkových průtoků se bude v budoucnu, s odkazem na §36 novely vodního zákona, řídit postupy podle nařízení vlády, jehož zásady v současné době připravuje VÚV TGM pro Ministerstvo životního prostředí. Poukázal na principy uplatňované např. v Německu, Rakousku, Velké Britanii, Slovensku nebo Švýcarsku a na základě zkušeností z těchto zemí představil hlavní metodické přístupy pro připravovaný předpis a seznámil konferenci s metodikou prací na rok 2011.
Následující dvě odborné přednášky prvního dne konference byly zaměřeny na implementaci tzv. „povodňové směrnice“.
Ing. Reidinger, vedoucí oddělení odboru ochrany vod MŽP, představil metodický i praktický průběh implementace povodňové směrnice v podmínkách České republiky. Připomněl tři klíčové milníky procesu a to:
Pro řízení procesu implementace byly při MŽP zřízeny pracovní skupiny – poradní orgány pro vytváření jednotného národního procesu implementace s tím, že výstupy budou promítány do metodických pokynů a metodik. Závěrem zdůraznil i mezinárodní spolupráci – členství ČR v povodňových expertních skupinách v rámci Mezinárodních komisí na ochranu Labe, Dunaje a Odry nebo účast v nadnárodních projektech „label“ a „ceframe“.
Ing. Hánová z VRV a.s. navázala přednáškou o prvních zkušenostech z pilotního projektu zpracování map povodňového nebezpečí a povodňových rizik na řece Jizeře. Uvedla proces zpracování map, postupy pro výpočet intenzity povodní a povodňového ohrožení, problematiku získávání informací o zranitelnosti území – nezbytný podklad pro tvorbu map povodňových rizik. V závěru se věnovala systémové a logické struktuře projektu, která bude vhodná pro zpracování map v celostátním měřítku.
Ing. Tůma, ředitel správy povodí státního podniku Povodí Moravy, informoval o projektu automatizace výměny krizových dat v hydrologické oblasti povodí Moravy a Dyje. Na tomto projektu financovaném ze zdrojů EU kooperuje Povodí Moravy se Slovenským vodohospodářským podnikem a navazuje na přeshraniční spolupráci s Rakouskem. Cílem projektu je zefektivnění, zkvalitnění, rozšíření a provázání systémů přenosu hydrologických dat v této příhraniční oblasti. Umožní povodňovým orgánům a orgánům krizového řízení přístup k aktuálním měřeným krizovým datům.
Poslední přednáškou prvního dne konference byla prezentace Ing. Pilaře z P-AQUA, s.r.o., který spolu s doc. Ing. Havlíkem z FS – katedry hydrauliky a hydrologie představil možnosti matematického modelování tvorby ledových jevů na vodních tocích. Uvedl teoretické zásady pro sestavení matematického modelu a představil ukázky výstupů z modelu počátku tvorby ledových jevů v otevřených korytech. V případě nasazení modelu do praxe bude umožněno předpovídat problémy zimního režimu a s předstihem navrhnout vhodná řešení.
Program druhého dne konference, jehož průběh řídil Ing. Jirásek – ředitel správy povodí z Povodí Labe, se orientoval na problematiku opatření na vodních tocích, zaměřených na zlepšení vodního režimu v krajině.
Ing. Michal Slezák, vedoucí odboru Státního fondu životního prostředí, vystoupil s informací o podmínkách financování opatření k optimalizaci vodního režimu v krajině a omezování rizika povodní v rámci operačního programu Životní prostředí. Přiblížil účastníkům konference současný stav financování opatření 1.3.1 – Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany, dále opatření 1.3.2. – Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření, tak i opatření 6.4. – Optimalizace vodního režimu krajiny. Další výzva k předkládání žádostí se předpokládá v 1. čtvrtletí roku 2011.
|
opatření |
2. výzva |
6. výzva |
14. výzva |
20. výzva |
||||
|
počet projektů |
dotace ERDF v mil. Kč |
počet projektů |
dotace ERDF v mil. Kč |
počet projektů |
dotace ERDF v mil. Kč |
počet projektů |
dotace ERDF |
|
|
1.3.1 |
|
|
15 |
221 |
65 |
486 |
60 |
232 |
|
1.3.2 |
|
|
2 |
27 |
5 |
120 |
2 |
104 |
|
6.4 |
211 |
900 |
349 |
1 900 |
115 |
529 |
18 |
101 |
|
6.4 POP |
|
|
|
|
11 |
189 |
|
|
Dalším přednášejícím byla Bc. Davídková z Povodí Ohře, která na základě příkladů z praxe správce vodních toků představila některé problémy revitalizací vodních toků. Uvedla, že trend k renaturaci – jako způsobu správy a údržby vodních toků má perspektivu, vzhledem ke snaze dosáhnout dobrého ekologického stavu vodních toků, zadržet vodu v krajině, rozvíjet břehové porosty, podporovat samočistící procesy a celkově tak zlepšovat parametry vodního toku. Dále uvedla příklady, kdy správce vodního toku prosadil zrušení nefunkčních a nepotřebných vodních děl v korytě vodního toku.
Ing. Franková z Agentury ochrany přírody a krajiny uvedla příklady projektů protipovodňové prevence se zaměřením na využití vhodné kombinace technických a přírodě blízkých opatření s cílem dosahování všestranně příznivých efektů. Uvedla, že do budoucna bude žádoucí přizpůsobit pravidla dotačních titulů tak, aby ekologicky šetrné projekty byly zvýhodněny při získávání dotací. Takový postup je v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách a sleduje zamezení poškozování ekologického a morfologického stavu vodních toků a niv.
Na tuto přednášku navázalo vystoupení Ing. Miloslava Šindlara z firmy ŠINDLAR s.r.o., který se zabýval vyhodnocením proveditelnosti souboru přírodě blízkých protipovodňových opatření v prioritním povodí vodního toku Dědina a Ještického potoka i vyhodnocením dosažených protipovodňových účinků. Podkladem byly investiční záměry těchto opatření, které byly zpracovány v návaznosti na schválený program opatření v plánu oblasti povodí. Závěrem bylo konstatováno, že navržený investiční záměr zajišťuje v potřebném rozsahu funkce přírodě blízkých protipovodňových opatření. V důsledku redukce některých částí záměru z důvodu neprojednatelnosti pro zejména majetkoprávní překážky, dochází k výraznému snížení účinku transformace povodňových průtoků a tím i protipovodňové funkce. Vysoká hodnota z hlediska hydromorfologie a příspěvku k dalším funkcím ochrany přírody a krajiny zůstává zachována.
Prezentaci čtyř dokončených kartáčových rybích přechodů na Sázavě (Budín, Sázava-Kavalier, Černé Budy, Pyskočely) uvedl Ing. Vančura z Envisytému, s.r.o. a zdůraznil některé prvky související s realizovaným projektovým řešením. Na tuto prezentaci navázal Ing. Horký z VÚV TGM, který se na základě hydrometrických měření firmy Envisytém, s.r.o zabývá ichtyologickým sledováním. Dále byly prezentovány dosavadní pozitivní zkušenosti Povodí Vltavy (Mgr. Drábek, Mgr. Vait) s provozem a údržbou těchto rybích přechodů. Kromě prostupnosti pro ichtyofaunu zůstávají sportovní propusti provozuschopné pro veškerou turistickou plavbu.
Posledním vystoupením na konferenci byla přednáška Ing. Medka z Povodí Labe k problematice říčních sedimentů, zejména sledování a hodnocení jejich jakosti. Cílem monitoringu by nemělo být jen popsání současného stavu, ale i hledání cest ke splnění cílových záměrů pro další využití sedimentů bez negativních dopadů na možné zemědělské využití půd a bez negativních environmentálních dopadů. Příspěvek dále upozornil na současný neutěšený stav legislativy, která má přímou vazbu na hodnocení jakosti sedimentů s ohledem na jejich možné další využití.
Konferenci VODNÍ TOKY 2010 uzavřel závěrečným slovem Prof. Ing. Vojtěch Broža, DrSc. Pozitivně hodnotil výběr odborných témat i vyvolanou diskuzi a konstatoval, že zájem o konferenci potvrdil aktuálnost projednávané problematiky. Sdělil, že po dohodě organizátorů konference se příští Vodní toky 2011 uskuteční opět v Hradci Králové na stejném místě ve dnech 29. až 30.listopadu 2011.
_2.png)
